Douba Josef

Malíř žánrových obrazů, ilustrátor. Studoval na pražské Akademii v letech 1881–1891 v ateliérech figurální malby Maxmiliána Pirnera a Františka Sequense. Věnoval se nejprve historickým námětům. Studijní cesty podnikl v roce 1886 do Berlína, Mnichova, Drážďan a později také do Itálie. Účastnil se výstav Krasoumné jednoty, přispíval do časopisu Zlatá Praha a Světozor. Žil v Praze, odkud se přestěhoval nejprve do Českých Budějovic a od roku 1919 působil v Domažlicích.

Velkou část své tvorby věnoval zachycení života chodského lidu, maloval i historické náměty. Na Zemské jubilejní výstavě (1891) byl oceněn za obraz „Pobožnost u sochy sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze“. Doubovo rané dílo bylo ovlivněno mnichovskou malbou, pozdější žánrová tvorba se nesla v duchu dobově rozšířeného naturalismu. Věnoval se také dekorativně secesním alegoriím.